Dnes při odpolední přetrvávající Vilémkově nespokojenosti jsem se rozhodla konečně vyzkoušet vázání na záda. Úvaz nic moc, byla jsem ráda, že mi V. nevypadl, pořádné dotahování ještě musím dostat do ruky. V. se to naštěstí moc líbilo (zvlášť nahození na záda, u toho přestal dokonce kvičet a smál se :-), takže jsme krásně překlenuli uječenou půlhodinku před večerním krmením, mytím a uspáváním.
Žádné komentáře:
Okomentovat